|
Pozoruhodné nálezy stroncianitu, ropy a asfaltu. |
||||
|
Podbeskydská oblast neskýtá příliš možností pro sběratele nerostů. Kromě hald uhelného revíru, několika lokalit vyvřelin – těšínitů, vápencového lomu ve Štramberku (který je navíc pro sběratele nepřístupný) a dalších vesměs již zašlých lokalit, je zde velmi málo možností nalézt atraktivnější vzorky nerostů. Ale přeci je zde něco, co tato oblast skýtá a většině sběratelů je poměrně neznámá - jde o výskyty vzácné strontnaté mineralizace. Okolí Třince a Českého Těšína je pozoruhodné výskytem stroncianitu (SrCO3), přičemž zdejší naleziště poskytují nejlepší vzorky tohoto nerostu v ČR. Strontnatá mineralizace se zde váže na pukliny těšínských vápenců. Tyto vápence můžeme nejlépe pozorovat v zářezech potůčků a řek, kde jsou erodovány a tím i odkrývány. Místy tvoří pouze osamocené balvany. Stroncianit je tvořen převážně polokulovitými agregáty bílé či šedobílé barvy o průměru cca 3-10 mm, které nasedají na podložku tvořenou šedým vápencem. Některé dutiny kromě stroncianitu obsahují navíc přírodní ropu a asfalt, skalenoedry kalcitu až 2 cm velké, vzácně drobné krystalky celestinu a občas i pyritu. Lokality jsou v poměrně zachovalém stavu - nenápadné, ale pro získání pěkných vzorků je nutno počítat s náročnější práci s rozbíjením vápence a větší „průzkumnou činností“. Nejnavštěvovanější lokalitou je Třinec „Pod Sosnou“. Tato lokalita se nachází v poměrně těžce přístupném terénu, v pravém břehu řeky Olše, několik metrů po proudu od pravostranného přítoku potůčku pramenícího pod Babí horou, také nedaleko mostu který spojuje sídliště Sosna a Lyžbice (cca 200-300m proti proudu řeky). Při troše štěstí se zde dají najít polokulovité agregáty cca 5 mm velké. Zde se jedná o vápenatou odrůdu stroncianitu (příměs asi 9% vápenaté složky). U zachovalých vzorků je možno makroskopicky pozorovat jednotlivé jehličky, jimiž je agregát tvořen. Většinou jsou ale pukliny tak malé, že stroncianit nasedá na obě její poloviny, po rozlomení nám vzniknou „sluníčka“. Ty lze také přímo pozorovat na žíle vápence, která proráží prachové jílovce. Kalcit, který doprovází stroncianit zde tvoří krystalky max 1 cm velké. Nedávno bylo v náhodném výkopu, v obci Nebory, získáno několik vzorků nádherných šedobílých stroncianitů nasedlých na tmavě černém, ropou zbarveném, kalcitovém podkladu. Největší agregát byl 7 mm velký. Kalcit pokrývá vrstvička asfaltu a ropy, při prvním pohledu je velmi podobný černému krystalovanému křemeni – moriónu, včetně lesku, ten ale postupně na vzduchu ztrácí. Z literatury a průzkumů prof. P. Ruska a Č.Valoška je známo několik lokalit, jedná se hlavně o Dolní Těrlicko, Nebory, Třinec, Český Těšín, Chotěbuz, Zpupnou Lhotu, Ropici, Vendryni a další. Kromě strontnaté mineralizace je zde velmi pozoruhodný výskyt velkých vápencových geod, které obsahují přírodní vazelínu - asfalt a ropu. Při mineralogickém průzkumu na jednom soukromém pozemku, taktéž v obci Nebory, se podařilo získat pozoruhodný sbírkový materiál. Jedná se o geodu šedého vápence přibližně 100x80 cm bez viditelných organických zbytků, fosílií. Plášť vápence činil 5 – 10 cm, uvnitř geody byl další vápenec, který přibližně kopíroval svrchní část kamene. Mezi vrstvami, po většině obvodu, byla puklina. Výplň tvořila přírodní ropa + asfalt, přičemž její vrstva byla v některých částech dutiny až několik mm mocná. Při ponoření části úlomku do vody se vytvořila typická ropná skvrna. Přítomen je i zápach ropy. Vazelína je polotuhá, při zvýšení teploty taje. V nejširší části pukliny bylo nalezeno 5 volně uložených skalenoedrů kalcitu, nejhezčí z nich je 4,7 cm velký. Je dokonale vyvinutý, oboustranně ukončený a orosený přírodní ropou s asfaltem. V jiných částech dutiny vyrůstaly skalenoedry kalcitu cca 1-2 cm velké. Vzorky pocházející z tohoto nálezu jsou uloženy ve Vlastivědném muzeu v Olomouci a v Ostravském muzeu. Proto při případných pochůzkách nezapomeňte na to, že zdejší oblast není zcela prozkoumána a můžete to být právě vy, kdo objeví nové a pozoruhodné nálezy. |
|
|||
|
| ||||
|
| ||||
Kalcit  | ||||
Ropa 
|
