|
Nález celestinu v ropné dutině. |
||||
|
Tento článek navazuje na nedávný popis nálezů stroncianitu, kalcitu a ropy - v čas. Minerál 5/2002. Jak již bylo dříve popsáno, v obci Nebory byla nalezena nezvykle velká a vydatná ropná dutina v těšínském vápenci o přibližných rozměrech 100 x 80 cm. Tato dutina obsahovala velké množství přírodní vazelíny, ropy a asfaltu. Většina ropy při rozbití ale vytekla. Mimo jiné se zde našly skalenoedry kalcitu až 4,7 cm velké, největší srostlice krystalů kalcitu byla velká 5,5 cm. Po důkladném prozkoumání fragmentů dutiny spolužákem Tomáše Kruťi, prof. Pavlem Ruskem z Českého Těšína, který se profesionálně mineralogickým průzkumem v Podbeskydí zabývá téměř 50 let, a předběžné analýze vzorků, se zjistilo, že kromě výše popsaných minerálů je zde ještě přítomen jiný minerál a to celestin. Nálezy celestinu jsou v oblasti Nebor, Ropice potvrzeny již ze starších sběrů. Zde byly nalezeny dutiny obsahující krásné tabulkovité krystaly sněhobílého i namodralého celestinu již dříve. Na první pohled nelze celestin od kalcitu jednoduše rozeznat, protože celá dutina byla vyplněná velkým množstvím všudypřítomné ropy, která veškerý materiál zabarvila, a tudíž byl přehlížen. Celestin se zde odlišuje od kalcitu jinou stavbou krystalů a leskem. Krystaly jsou dvojího typu, vyskytují se jako tabulkovité, křehké a snadno se oddělující. Velikost těchto krystalů kolísá od 5 mm do 20 mm. Druhý typ krystalů se jeví jako jemné proplástky, složené z drobných šupinek celestinu silného lesku a hnědého zbarvení ropou. Kalcit s celestinem spolu na některých místech prostupují, přechod není zřetelný. Jednoduše lze celestin od kalcitu rozpoznat reakcí s HCl. Toto rozeznání ale na jiných lokalitách nemusí být zcela správné, jelikož kromě Sr mineralizace se zde ještě vyskytuje i sádrovec. Celestin je sám o sobě bezbarvý. Na separovaných tabulkách krystalů se jeví jako čirý až mléčně zabarvený. Mléčně bílá barva převládá. V dutině se však jeví jako hnědý. Toto zbarvení je způsobeno ropou. Ropa prostoupila krystaly i do nejmenších puklin a vše zabarvila. Na jednom ze tří větších vzorků je shluk krystalů obou typů velký téměř 13 cm. Největší vnitřní část dutiny je 18kg těžká a je ze tří stran doslova posetá plásty celestinu. Zajímavé je, že celestin nebyl přítomen v celé geodě, ale jen v některých částech (zde tvoří hnízda), na rozdíl od kalcitu, který vystlal všechen prostor dutiny. Zdejší celestin někdy nebývá chemicky čistý, občas mívá i příměsi jiných prvků - Ba, Sr jako prvky hlavní, Ca vedlejší. Při mineralogicko-geologickém průzkumu katastru obce Chotěbuz v r. 1962 nalezl prof. Rusek v těšínském vápenci minerál, velmi podobný celestinu, při pozdějším rozboru bylo zjištěno, že se však jedná o velmi vzácný minerál a to barytocelestin. Výše popisovaný nález celestinu z ropné geody taktéž obsahuje příměsi, dle předběžných rozborů jde o CaSO4, hustota je stanovena na hodnotu 3,8 což je méně než má čistý celestin (3,9 – 4). Rozbor ještě zcela nebyl proveden, ovšem předběžně by se tento minerál dal nazvat „Kalciocelestin“. Samotný stroncianit v této dutině nalezen nebyl. Geody obsahující celestin, stroncianit, ropu a asfalt byly nalezeny i v Dolním Těrlicku, ale v současné době se zde již žádné nálezy nedá očekávat, jelikož lokalita je zatopená vodou Těrlické přehrady. V Třinci jsou již nálezy celestinu ojedinělé. Strontnatá mineralizace se v Třinci váže na blokový vápenec, kdežto na jiných lokalitách na geody a „bochníky“ vápence. Stroncianit přítomný na těchto lokalitách pravděpodobně vzniká z celestinu, což dokazuje i jeden vzorek z menší dutiny vápence, kde stroncianit nasedá na již téměř přeměněné proplástky celestinu. Ve většině případů jsou dutiny vyplněny ropou, ale někdy se dá najít i vzorek bez této výplně. Jelikož je tato oblast mineralogy prozkoumávána jen velmi zřídka, dá se předpokládat, že zde je ještě mnoho zajímavého materiálu, který na objevení teprve čeká. |
|
|||
|
| ||||
|
| ||||
Kalcit, celestin  | ||||
Ropa, celestin, kalcit 
|
